[Přeskočit k obsahu]

logo
Přihlásit

Zapomněli jste heslo?     Zaregistrovat se

telefon 739 603 779

email jitka@nwproradost.cz

Jitka Hadová

Jitka Hadová

Certifikovaná instruktorka

Letošní až kýčovitě krásné počasí, kterým nás Ještěd přivítal tentokrát, plně vynahradilo loňský výstup v dešti, větru a mracích.

V neděli 26. 7. vyrazila půlka nordic walking skupiny ze Všetat ráno vlakem a v Liberci pod Ještědem se připojila druhá půlka hůlkařů, kteří přijeli na místo autem. Rádi jsme se zase všichni po měsíci viděli a těšili jsme se na cíl našeho výletu – na naučnou stezku Terasy Ještědu.

Protože jsme prokázali již loni, že na Ještěd dokážeme vystoupat i pěšky, zvolili jsme tentokrát lehčí variantu – vyjeli jsme nahoru sedačkovou lanovkou. Cestu lanovkou jsme si náležitě užili – panoramata Jizerských hor s městem Libercem v popředí byla opravdu nádherná.

I tentokrát jsme měli v naší skupince nordic walking nováčky, a proto ještě u stanice lanovky jsme si začali vysvětlovat správnou techniku a nacvičovat práci nohou i rukou. Zbytek skupiny, mazáků, kteří již techniku znají, se mohl mezitím potěšit krásným pohledem na Ještěd.

A pak jsme s chutí vyrazili. Cestou jsme se pokochali krásným výhledem do údolí a na vesničku Světlá pod Ještědem, kde působila spisovatelka Karolína Světlá (její umělecké jméno je opravdu odvozeno od názvu jejího milovaného působiště). Není divu, že si tuto část naší krásné vlasti zamilovala a dala jí přednost před životem v Praze. Následně na nás čekala další hezká zastávka – studánka Frantina. Letošní sucho však evidentně poznamenalo i tento horský pramen, a tak jsme se raději nikdo z nás neodvážili ochutnat ani kapku z byť průzračné vody z malého čůrku, který tam ze země vyvěral.

Jednou z nejhezčích zastávek toho dne byla však vyhlídka Červený kámen. Tento skalní útvar má opravdu odstíny červené díky oxidům železa v jeho puklinách. Z Červeného kamene je nádherný výhled nejen na Ještěd, ale i do dalekého okolí a do zahraničí (Německo a Polsko).

Pod kamenem je na vyhlídce stůl a lavička, kde jsme se rozhodli poobědvat. Je neuvěřitelné, kolik laskomin naše baťůžky skrývaly tentokrát. Dvě naše dámy nás pohostily výbornými koláči, borůvkovým a meruňkovým. Všichni jsme se nad nimi rozplývali. Nicméně pánové, zřejmě aby zamezili zpychnutí našich šikovných pekařek, konstatovali, že příště by to chtělo ještě bandasku s kávou. Docela se divím, že dotyčnému panu rýpalovi nepřistála krabička od koláče na hlavě...

Po obědě a vzájemném špičkování se mezi pány a dámami jsme náležitě posilněni vyrazili k další zajímavosti na trase – k troskám havarovaného letadla a mohyle na památku letců, kteří zde v roce 1948 zahynuli.

A protože jsme byli již zahřátí a našli jsme příhodné místo, rozhodli jsme se provést malou přestávku a pořádně se protáhnout. Bylo to velmi příjemné a následně se nám daleko snáze a pružněji vystoupalo do kopce k dalšímu zajímavému skalnímu útvaru na trase – ke Kamenným vratům. Tato křemencová 20m dlouhá a asi 8m vysoká skála získala své pojmenování díky trojúhelníkovému průchodu, který vznikl mrazovým zvětráváním. Na místě jsme se zdrželi déle nejen kvůli obdivování skály samotné a další krásné vyhlídky, ale hlavně díky právě dozrávajícím borůvkám. Naši nejmladší účastníci pak soutěžili o to, kdo má více fialový jazyk.

Na rozcestí Výpřež jsme se krátce napojili na asfaltovou silnici vedoucí z Ještědu, a téměř jsme se nestačili vyhýbat všem koloběžkařům a motorkářům, kteří spíše než chůzi po svých dávají přednost dvoukolovým vehiklům. Naštěstí jsme po asfaltce nemuseli jít déle než deset minut a opět jsme odbočili k poslední výzvě toho dne, na poslední stoupání přímo na vrchol Ještědu, který opět na krátkém stoupání důkladně prověřil naši kondici. Odměnou za tento výkon nám ale bylo krásné počasí a výhledy do všech stran, a tak jsme namáhavý poslední úsek pod Ještědem zvládli naprosto v pohodě. A protože nejen duše baží po stravě, ale i tělo, zakončili jsme náš výlet u kiosku na Ještědu a dopřáli si tak vrcholové odměny.

Posléze jsme se už jen přesunuli – teď už kabinkovou lanovkou – zpátky dolů na tramvaj, na nádraží a vlakem do Všetat. Všechno nám krásně vyšlo – časově i s počasím. Přivítali jsme nové známé (přímo z Liberce a dokonce až z Moravy), kteří si s námi nordic walking vyzkoušeli poprvé, užili si krás přírody a sdíleli společně při povídání a smíchu tento nádherný letní den. Lepší než sedět sami doma!

Ráda bych také na závěr poděkovala kamarádovi Markovi, který nás doprovodil a nafotil nám báječné fotky. Děkujeme moc a těšíme se na případné další!

Do konce roku nás čekají ještě dvě nordic walking neděle – v srpnu a v září. V srpnu vyrážíme na horu Říp, a to 30.8. 

Malá reportáž o našem výletu opět vyšla na webu Mělnického deníku: http://melnicky.denik.cz/zpravy_region/nordic-walking-cervenec-2015.html, a to i v papírové podobě. Sken článku zde.


Komentáře k článku

Přidat komentář

K článku zatím nebyl vložen žádný komentář.

Nejbližší akce

V nejbližší době nechystáme žádné akce.

O nordic walkingu

Historie
Hlavní přednosti
Jaké zvolit vybavení
Základy techniky
Jak trénovat

Hlavní menu

Kalendář akcí
Články a fotky
Reference
Služby a ceny
Vybavení
Kontakty
Mapa webu

Nejbližší akce

V nejbližší době nechystáme žádné akce.

Kdo za tím stojí

Jitka Hadová

Jitka Hadová

Certifikovaná instruktorka

 

jitka@nwproradost.cz

(+420) 739 603 779