![]() |
Jitka Hadová Certifikovaná instruktorka |
V neděli 2. 7. 2023 jsme pokračovaly v našem letošním putování z Žitavy do Prahy po Svatojakubské cestě. Etapa 3 z Českého Dubu byla pravděpodobně nejnáročnější etapou, protože byla dlouhá a kopcovitá zároveň.
Tato reportáž ze Svatojakubské etapy je pro mě vyjímečná, protože jsem se jí nezúčastnila. Nemoci nechodí po horách, ale občas sednou i na nás smrtelníky, a tak se stalo, že z důvodu náhlé letní virózy jsem se nemohla výletu zúčastnit, a to poprvé za deset let, kdy nordic walking výšlapy pořádám. Všechno je holt jednou poprvé. Nicméně jsem vypravila skupinku na trasu vybavenou instrukcemi, nastudováním trasy, a předem jsem zajistila i razítka, která nejsou volně dostupná. To ráno jsem tedy jen na autobusovém nádraží zamávala šestičlenné skupince a musela jsem se odebrat potit do peřin. Ale při složení skupinky jsem byla v klidu – v tomto silném složení mi bylo jasné, že to všichni dobře zvládnou a určitě se neztratí.
To dopoledne celkem vydatně pršelo, ale po příjezdu autobusem do Českého Dubu déšť ustal a poutnicím bylo odměnou super počasí, tak akorát na výšlap. No jasně, to jsem taky objednala! Etapa se zahájila hned získáním prvního razítka na faře v Českém Dubu. Vše bylo domluveno a skupinka poutnic již očekávána.
A teď už vzhůru přes kopec Ovčí vrch podél louky s krásnými výhledy – tu na Ještěd, tu na Trosky, tam zase na Jizerky i Krkonoše, až ke kostelu do Letařovic. A tam je ukryté druhé razítko! U kostela se poutnice dozvěděly o tom, jak je historie tohoto místa spojená s pěveckým souborem Severáček a že se v areálu kostela nachází známá kostnice.
A pak už loukami z kopce, lesem do kopce až do milých vesniček Vorklebice a Kobyly, kde poutnice přivítala kaplička svatého Václava. Následoval delší úsek po asfaltové cyklostezce, ale odměnou byl hezký kostelík v Chocnějovicích.
Následně se cesta opět stočila do přírody, na hezkou stezku podél říčky Mohelnice a zahrádkářské kolonie až do Mohelnice nad Jizerou, kde před krásným kostelíkem Nanebevzetí Panny Marie čekalo další ze Svatojakubských razítek. Na této trase je to opravdu razítková žeň!
A nedaleko odtud další razítko – na zřícenině Zásadka. Stačilo jen přejít Jizeru, zdolat prudší kopeček a pak už se lze jen kochat a usmívat nad fantazií – zřejmě místního kastelána, který okolí zříceniny zdobí třeba domečkem pro trpaslíky, vodníkem, dřevěnými koníky a dokonce má na nádvoří i vzácný artefakt – pádlo Járy Cimrmana.
Odtud vede cesta ještě k jedné zajímavosti, a sice k vulkanickému suku Káčov – zajímavý sloup, skála, na kopci uprostřed krajiny. A pak už následuje nekonečných pět kilometrů po rovince do cíle, kdy už z dálky se bělají věže zámku v Mnichově Hradišti. Ale tady cesta nekončí, pro nás končí u kostela svatého Jakuba, jak jinak, respektive naproti na faře, kde je domluveno s místním panem farářem zapůjčení našeho dnešního posledního razítka. Kredenciály byly podle domluvy orazítkovány v altánku na faře. Pan farář byl dokonce přítomen a kromě razítka nás podaroval odznáčky Svatojakubské cesty. Tak dnes konečná, padla!
Odměnou bylo kromě odznáčků i krátké osvěžení studenými nápoji poblíž náměstí. Liberecká část skupiny využila možnosti odjet z Mnichova Hradiště autobusem přímo z náměstí, všetatská část pokračovala na nedaleké vlakové nádraží.
Kromě zážitků z poznávání krás naší přírody, historie i architektury na cestě si tentokrát poutnice užily i mlsání, neboť procházely podél třešňového sadu a pole s hráškem… Výlet vyšel prý nad očekávání, byla dobrá parta a všetatské walkerky si užily ještě cestu domů nečekaně historickým prázdninovým vlakem. Takže zážitků najednou doslova nad hlavu!
Ráda bych poděkovala za poskytnutí fotek z této etapy naší třešňové víle Hance – viz poslední fotka.
Příště vyrážíme z Mnichova Hradiště do Mladé Boleslavi, Debř. Doporučuji se zaregistrovat na cestu, nejlépe zde: https://www.nwproradost.cz/kalendar-akci/svatojakubska-cesta-4-mnichovo-hradiste-mlada-boleslav-debr-k118.html, protože kdyby došlo ke změnám nebo zrušení akce, budete o tom informováni, pokud o Vás budu vědět. Tato trasa už nebude profilově tak náročná jako ty předchozí, a je možné se odpojit nebo připojit v Bakově nad Jizerou (město nebo hlavní nádraží) – cca uprostřed trasy, pokud by na někoho bylo 20 km hodně. První půlka trasy vede už z větší části po asfaltkách, druhá lesem podél Jizery – tam doporučuji terénní boty. Kdyby bylo po dešti, může to na bahnu klouzat.
Těším se s Vámi na další společně strávené chvíle s hůlkami v rukách a tisíci mílemi v nohách!
Nejbližší akce
29. 10. Svatojakubská cesta 6…
26. 11. Svatojakubská cesta 7…
17. 12. Svatojakubská cesta 8…
Historie
Hlavní přednosti
Jaké zvolit vybavení
Základy techniky
Jak trénovat
Nejbližší akce
29. 10. Svatojakubská cesta 6: Ben…
26. 11. Svatojakubská cesta 7: Sta…
17. 12. Svatojakubská cesta 8: Pra…
Kdo za tím stojí
![]() |
Jitka Hadová Certifikovaná instruktorka |
(+420) 739 603 779 |