Svatojakubská cesta – Etapa 0

V neděli 16. 4. 2023 jsme započali naše letošní putování z Žitavy do Prahy po Svatojakubské cestě. První část z Žitavy do Hrádku nad Nisou jsme si velmi užili, protože počasí vyšlo jako na objednávku.

Toho dne se setkala na libereckém nádraží moje nordic walkingová minulost se současností, neboť až z Mělnicka, kde jsem s nordic walkingem před více než deseti lety začínala, přijely nadšené hůlkařky s tím, že s námi celou trasu projdou až do Prahy. A k tomu se ukázali i liberečtí současní walkeři. A navíc jsme přivítali i nové kamarády, které nalákalo to, že délka tras mých výletů se díky etapám Svatojakubské cesty protáhne ze stávajících kolem 10 km až i na nejdelší trasu o délce 23 km. A to je výzva hodna už i více sportovně, než jen výletně, naladěných hůlkařů a jiných vytrvalců. Ale naše první etapa 0 z Žitavy do Hrádku nad Nisou byla vlastně nejkratší v celém seriálu etap na rok 2023, a tak nás tentokrát doprovodili i walkeři, kterým ujití této destinace na den úplně stačí. Ale od příště už výrazně přidáme – na kilometrech a pravděpodobně i na tempu.

Cesta do Žitavy nám utekla rychle. Po příjezdu jsme rovnou zamířili do kostela, kde právě končila mše, a tak už nás tam očekávali s prvním svatojakubským razítkem podle domluvy. Mohli jsme tedy všichni slavnostně otisknout svoje první razítko na naší cestě do průkazu poutníka, kterému se říká Credencial. Budeme do něj otiskovat razítka po celou cestu. Využili jsme příležitosti a otevřený kostel Maria Heimsuchung jsme si prohlédli i zevnitř. A dokonce už i tam jsme objevili svatého Jakuba – ve vitráži v okně.

Pak jsme se přesunuli na náměstí v Žitavě, které jsme si se zájmem prohlédli. Poté jsme pokračovali žitavskými uličkami na hlavní silnici, která vedla ke kdysi střeženému hraničnímu přechodu do Polska. Ale cestou jsme ještě objevili i kostel svatého Jakuba, který byl zamčený, a dříve sloužil jako nemocnice. A pak už jsme konečně došli kolem zchátralé celnice až na cestu podél Nisy, která nás dovedla až do Čech.

Na cestě jsme se zastavili na německé straně řeky Nisy u Trojzemí, tedy místa, kde se kříží hranice Polska, Německa a Čech. Konstatovali jsme, že je škoda, že tu není přes Nisu nějaký můstek pro pěší, mohli bychom pak přeskakovat suchou nohou mezi hned třemi zeměmi!

Přes německou vesničku Hartau jsme došli k další staré celnici, tentokrát na hranici mezi Čechami a Německem. A pak už nás jen čekala trasa z hranic až do centra Hrádku nad Nisou do informací, kde jsme mohli otisknout hned druhé razítko do našich průkazek. Bylo to krásných úvodních 10 km. Díky nečekaně teplému a slunnému počasí jsme si výlet parádně užili a po zásluze jsme se pak odměnili dobrotami v místní cukrárně.

A protože se cestou hned několik z Vás ptalo, jak to vlastně všechno celé vzniklo, proč se chodí Svatojakubská cesta, co to má znamenat atd., rozhodla jsem se připojit odkaz na video, které mi poskytla organizace Ultreia za to, že jsme u nich zakoupili Credenciály na cestu. Tato organizace se v Čechách stará o značení a propagaci Svatojakubských cest. Je to video na dvacet minut, a tak si ho někdy vychutnejte třeba při odpolední kávě.

https://vimeo.com/309955985/5d034dfdda

Pohnutky k absolvování trasy některé ze Svatojakubských cest jsou různé, hluboce duchovní, s cílem vyčistit si hlavu od všedních starostí, něco si dokázat, anebo si prostě jen užít chůzi přírodou jako sportovní výkon. Někdo chce jít sám, někdo ve skupině. Každý si v tom hledá a najde to své.

Těším se na příští etapu z Hrádku nad Nisou do Kryštofova údolí! Doporučuji se zaregistrovat na cestu, nejlépe zde: https://www.nwproradost.cz/kalendar-akci/svatojakubska-cesta-1-hradek-nad-nisou-krystofovo-udoli-k112.html, protože kdyby došlo ke změnám nebo zrušení cesty, budete o tom informováni, pokud o Vás budu vědět.

Těším se s Vámi na další společně strávené chvíle s hůlkami v rukách a tisíci mílemi v nohách!

Komentáře k článku

Přidat komentář

K článku zatím nebyl vložen žádný komentář.

Nejbližší akce