[Přeskočit k obsahu]

logo
Přihlásit

Zapomněli jste heslo?     Zaregistrovat se

telefon 739 603 779

email info@nwproradost.cz

Jitka Hadová

Jitka Hadová

Certifikovaná instruktorka

Poslední neděli v červenci jsme vyrazily do Českého ráje na hrad Trosky. Ačkoliv jsme se díky předcházejícímu týdnu děsily chladného a deštivého počasí, nakonec se náš výšlap na kopec k hradu Trosky a následně delší procházka kolem českorájeckých rybníků podobal spíše túře v rozpálené Arizoně (cestou jsme potkaly i náčelníka Apačů).

Hned od našeho časně ranního setkání na nádraží ve Všetatech bylo jasné, že se tentokrát pořádně zapotíme, a to nejen díky profilu tratě. Předpověď počasí, která slibovala teploty kolem třiceti stupňů a jasno na celý den, se tentokrát nemýlila. Hned od rána jsme mohly fungovat jen v kraťasech a krátkých rukávech.

Cesta vlakem ubíhala pohodlně a vlaky jely na čas. Takže už před desátou hodinou dopolední jsme mohly vyrazit na náš tentokrát poněkud delší výlet Českým rájem. Cíl jsme měly od začátku na dohled – tolik známá silueta hradu Trosky nás uvítala hned po výstupu z vlaku ve stanici Borek pod Troskami.

Po úvodním kilometru po naštěstí ne příliš frekventované silnici jsme odbočily na louku a následně do lesa, kde nás čekal nejprudší úsek našeho výletu – stoupání k hradu Trosky. Naše štěstí bylo, že jsme nemusely jít do kopce v žáru dopoledního slunce, ale ve stínu lesa.

Ještě před vstupem do hradu jsme si nastudovaly menu v turistické chatě pod Troskami a hned jsme věděly, že po návštěvě hradu se zde určitě zastavíme na místní báječnou zelňačku.

Hrad Trosky se nám všem velmi líbil. Po procházce po nádvoří jsme se vydaly na obě věže – Pannu i Babu – abychom se mohly pokochat opravdu nádhernou vyhlídkou do krajiny. V poledním slunci se na dálku krásně třpytil Ještěd, viděly jsme České středohoří i Říp. Cestou z vyhlídek jsme se ještě pokochaly dravci, které prezentuje na nádvoří hradu jejich chovatel. Hanka byla natolik odvážná, že se nechala vyfotit s největším z nich – s orlem. Pěkná památka!

A po prohlídce hradu a mnoha schodech již hurá na zasloužený oběd – na zelňačku. Byla výborná a načasování na první přestávku také.

Polévkou posilněné jsme se vydaly dále po turistické značce kolem krásných roubenek či vysoko ve skalních útvarech vystavěných chatek k prvnímu rybníku na trase, a to k Nebákovu. Ačkoliv se v něm někteří pocestní koupali, nám se do vody, vzhledem k tomu, jak „kvetla“, vůbec nechtělo.

A tak jsme pokračovaly dále k Podsemínskému rybníku, kde nás okouzlil mlýn s krásně udržovanou zahrádkou přímo na hrázi rybníka. Hned vedle jsme se zastavily na malebném Podsemínském mostku, který se objevil v mnoha filmech, a to nejen české produkce.

Dalším na naší trase byl Věžický rybník a my se už nemohly dočkat, jak si v něm smáčíme unavené nohy. Ale ouha, jakmile jsme našly celkem pohodlný přístup do vody, odradilo nás, jaký je to „bahňák“. Asi jsme vážně až moc vybíravé.

Ale nakonec se ukázalo být správným rozhodnutím s osvěžením počkat, protože na trase se začínala objevovat celá řada krásných studánek s pramenitou vodou, a tak tolik očekávané osvěžení nakonec mohlo proběhnout v průzračně čisté vodě, i když až řezavě ledové. Ale to je na tom právě to zdravé, a tak jsme se osvěžily všechny a jak rády. Pak se nám to šlapalo! Klidně bychom si daly výšlap na Trosky znova!

Když na nás po dalších několika kilometrech začala doléhat únava z vedra znova, zastavily jsme ve stínu příjemného smíšeného lesíku a protáhly jsme namožené svaly. Protažení jsme zakončily úprkem před dotírajícími mravenci, takže rozcvička byla opravdu plnohodnotná – pro odborníky konstatuji, že obsahovala jak anaerobní, tak aerobní část!

Odměnou po našem úprku nám byla vyhlídka na rybníky Krčák a Vidlák, a hlavně posezení u ledové kávy v restauraci Vidlák.

A odtud už to byly poslední tři kilometry zpět na vlakové nádraží a cestou ještě poslední dva rybníky – Hrudka a Rokytnický, které spojuje jedna hráz. U Rokytnického rybníku se s námi chtěl vyfotit i místní náčelník, zřejmě Apačů, který se pyšnil vlastnoručně vyrobenou čelenkou z peří místních labutí. Opravdu nevšední pán!

A tak se pomalu náš výlet nachýlil ke svému konci. Při čekání na vlak jsme ještě spořádaly poslední zásoby jídla a pití, a pak jsme už příjemně unavené, ale spokojené díky novým zážitkům z našeho společného putování, pospávaly ve vlaku cestou do našich domovů. Na mnoho dnů dopředu nás opět pozitivně nabila krása přírody Českého ráje, jedna z nejzdravějších fyzických aktivit vůbec – nordic walking - i společné popovídání a zasmání se našim radostem i starostem všedního života.

A pro tenhle relax se tedy sejdeme i poslední neděli v srpnu – znova na poněkud delší výlet (15 km, ale tentokrát vedený po rovině) při prozkoumávání krásných zákoutí zámeckého parku Veltrusy.

Malá reportáž o našem výletu opět vyšla na webu Mělnického deníku: http://melnicky.denik.cz/zpravy_region/ani-trosky-z-nas-neudelaly-trosky-20170801.htmla to i v papírové podobě. Sken článku zde.

Komentáře k článku

Přidat komentář

K článku zatím nebyl vložen žádný komentář.

Nejbližší akce

V nejbližší době nechystáme žádné akce.

O nordic walkingu

Historie
Hlavní přednosti
Jaké zvolit vybavení
Základy techniky
Jak trénovat

Hlavní menu

Kalendář akcí
Články a fotky
Reference
Služby a ceny
Vybavení
Kontakty
Mapa webu

Nejbližší akce

V nejbližší době nechystáme žádné akce.

Kdo za tím stojí

Jitka Hadová

Jitka Hadová

Certifikovaná instruktorka

 

info@nwproradost.cz

(+420) 739 603 779