Svatojakubská cesta – Etapa 6

V neděli 29. 10. 2023 jsme se opět sešly na startu další etapy našeho letošního Svatojakubského putování. Počasí bylo nečekaně příznivé, postupně jsme odkládaly vrstvy oblečení a došlo i na opalování  - koncem října vcelku nečekané.

Sešly jsme se v Benátkách nad Jizerou opět ze dvou směrů. Dvě jsme přijely přes Černý Most z Liberce a dámy ze Všetat se tentokrát nechaly přivézt autem.

A protože jsme minule nestíhaly získat místní razítko z důvodu nezmeškání odjezdu autobusu, vydaly jsme se nejdříve do kopce k benáteckému zámku a náměstí. Na náměstí jsme obdivovaly malou Kapli Svaté rodiny, a protože zrovna končila mše, byla otevřená a mohly jsme nahlédnout dovnitř. Roztomilé místo!

Z náměstí jsme se vydaly do informací v areálu zámku, ale jaké bylo naše zklamání, když jsme zjistily, že je zavřeno z důvodu ukončení turistické sezóny. Ale protože se nám bez razítka domů nechtělo, navštívily jsme místní Muzeum hraček. Bohužel, zde razítko neměli, ale v sousedním muzeu jsme již uspěly. Mise tedy splněna!

Mohly jsme tedy konečně opět vyrazit do terénu na další část našeho putování. Nejprve jsme prošly Benátky, ale pak už nás čekal dlouhý úsek po polní cestě, který nás dovedl kolem vodárny až k lesíku, což bylo fajn, ale pak nás čekal úsek po silnici, pod dálnicí do Předměřic nad Jizerou, což byl poněkud nudnější úsek, ale naštěstí silnice ne příliš frekventovaná. Naštěstí v Předměřicích jsme opět sešly na polní cestu, která nás dovedla až k malebné chatové osadě u Sojovic a tam to přišlo. Oblačnost se rozestoupila a rázem bylo teplo jako v červnu. Musely jsme zastavit a nasát sluneční paprsky plnou mírou, tohle počasí na konci října bylo pro nás opravdu nečekaným zpestřením. Zase se nám potvrdilo, že ať je předpověď jaká chce, nesmíme sedět doma, ale vyrazit, protože se téměř vždycky vyčasí! …alespoň pro naše výlety to platí určitě.

V Sojovicích jsme se těšily na občerstvovací zastávku v místní hospůdce, ale opět – zavřeno. A dokonce měl zavřeno i opodál stojící stánek se zmrzlinou. Nedá se nic dělat, naštěstí máme vždycky dost jídla i pití z vlastních zásob, a tak jsme nepohrdly posezením u řeky Jizery a ulehčily jsme našim baťůžkům.

Následně po krátkém přechodu po silnici jsme dosáhly lesíka, který přiléhá k cíli naší cesty, ke Staré Boleslavi. A tady se nám líbilo opravdu moc, podzimní barvy přírody nabízely scenérie jako z kýčovitých kalendářů, a i když už jsme byly dosti unavené po dvaceti kilometrech, dosáhly jsme okraje Staré Boleslavi ještě za světla.

Poslední úsek ve Staré Boleslavi utekl již rychle a nesl se ve znamení výzvy – stihneme nebo nestihneme být u kostela Nanebevzetí Panny Marie v informacích před pátou a ulovíme poslední razítko na trase ještě dnes, anebo tím začneme naše příští putování? I když byla jedna minuta po páté, informace pro nás zůstaly otevřené, a tak jsme si mohly do našich kredenciálů otisknout i naše dnešní poslední razítko. Než jsme si prohlédly suvenýry v informacích, udělala se již naprostá tma. No, znamená to jediné – na naši příští poslední dlouhou cestu si už raději vezmeme reflexní pásky i čelovky. Ale už se moc těšíme!

Příště totiž vyrážíme na předposlední úsek ze Staré Boleslavi do Prahy na metro Prosek. Doporučuji se zaregistrovat na cestu, nejlépe https://www.nwproradost.cz/kalendar-akci/svatojakubska-cesta-7-stara-boleslav-praha-prosek-k124.html, protože kdyby došlo ke změnám nebo zrušení akce, budete o tom informováni, pokud o Vás budu vědět. Čeká nás poslední letošní dlouhá výzva, 23 kilometrů, ale po rovině, ale už půl na půl přírodou a po asfaltových cestách vesnic a měst na trase.

Těším se s Vámi na další společně strávené chvíle s hůlkami v rukách a tisíci mílemi v nohách!

Komentáře k článku

Přidat komentář

K článku zatím nebyl vložen žádný komentář.

Nejbližší akce